Publikace

Publikace vydané v rámci projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“

Čermáková, Barbora – Weber, David (eds.): Československu věrni zůstali. Životopisné rozhovory s německými antifašisty. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2008.

Kokošková, Zdeňka a kol.: Osudy zapomenutých hrdinů. Příběhy německých antifašistů z ČSR. Praha, Národní archiv 2008.

I oni byli proti. Sborník z mezinárodní historické konference, která se konala ve dnech 13.–15. listopadu 2006 v Ústí nad Labem v rámci projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“. Ústí nad Labem, Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupr. s Albis international 2007.

Kokoška, Stanislav – Oellermann, Thomas (eds.): Sudetští Němci proti Hitlerovi. Sborník německých odborných studií. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2008.

Kokošková, Zdeňka – Pažout, Jaroslav: Odsunutí hrdinové. Faksimilová edice dokumentů. Praha, Národní archiv 2008.

My a oni. Česko-německé stýkání a potýkání ve dvacátém století. Výběr prací středoškolských studentů ve 4. ročníku dějepisné soutěže Eustory. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2008.

Nezhodová, Soňa – Olšáková, Doubravka – Prečan, Vilém (eds.): In memoriam Johann Wolfgang Brügel. Sborník z konference věnované Johannu Wolfgangu Brügelovi, která se uskutečnila v Hustopečích, jeho rodném městě, dne 13. září 2006. Hustopeče, Město Hustopeče 2007.

Okurka, Tomáš (ed.): Zapomenutí hrdinové. Němečtí odpůrci nacismu v českých zemích. Ústí nad Labem, Muzeum města Ústí nad Labem 2008.

Wagnerová, Alena (Hrsg.), Helden der Hoffnung. Die anderen Deutschen aus den Sudeten 1935-1989. Berlin 2008.

Další literatura k tématu

Do následujícího seznamu jsme zařadili nejen tituly, které se přímo vztahují k tématu německých odpůrců nacismu v Československu. Jsou v něm obsaženy i knihy, které se zabývají obecněji životem (dějinami) Němců v českých zemích, česko-německým soužitím, obecnou problematikou odsunu Němců z Československa, důsledky odsunu na podobu Sudet a podobně. Považovali jsme totiž za důležité poukázat na širší spektrum témat, s nimiž je problematika německých odpůrců nacismu v Československu spojena. Na druhou stranu si následující seznam nečiní nárok být kompletní bibliografií k tématu německých antifašistů v ČSR.
Seznam jsme rozdělili do dvou oddílů: první z nich zahrnuje memoárovou literaturu (včetně autobiograficky laděných románů), přičemž jednotlivé tituly jsme opatřili krátkou anotací, druhý oddíl pak obsahuje především odbornou literaturu.

Memoárová literatura, životopisné příběhy:

Althammer-Švorčíková, Eva: Češi jsou vlastně docela milí... Česko-německé vzpomínky. Praha, Prostor 2004.
Vzpomínkový román rodačky z Chebu Evy Althammer, provdané Švorčíkové (1911-2002), která chodila do školy v rakouském Linci, gymnázium absolvovala v Děčíně, vystudovala germanistiku a slavistiku na německé univerzitě v Praze a od roku 1935 působila jako učitelka němčiny. Dokument o česko-německých vztazích, tak jak se odehrávaly v rovině obyčejného života v českém pohraničí i jinde.

Beer, Fritz: ...a tys na Němce střílel, dědo? Praha, Artforum 1997 (2. vyd. Praha - Litomyšl, Paseka 2008).
Životopisná kniha Fritze Beera, žurnalisty a nositele Řádu britského impéria, který byl dlouholetým redaktorem německého vysílání BBC a předsedou Sdružení zahraničních novinářů v Londýně. Svou neklidnou životní pouť započal v Brně jako mladík z tzv. dobré rodiny. Vzhledem k tomu, že šlo o rodinu německo-židovskou, nemohly na ni nedolehnout osudové události dvacátého století.

Clary-Aldringen, Alfons: Vůně vzpomínek. Kníže Clary-Aldringen vypráví o „starých zlatých časech“. Praha, Brána 2002.
Autor, kníže Clary Aldringen (1887-1987), patřil k německé šlechtě usídlené v českém pohraničí. Idylicky vzpomíná na své dětství na teplickém zámku, na rodinu, příbuzné a přátele a na města, kde v mládí žil, studoval nebo pracoval (Vídeň, Praha, Hamburk, Drážďany). Bezprostředně vyprávěné vzpomínky na bohatý a pestrý život zasadil do historického rámce. Jedna kapitola je věnována odchodu z Československa v roce 1945.

Eckelt, Gerda: Kde domov můj. Ústí nad Labem, Albis international 1998.
Vzpomínky ústecké rodačky na její dětství a mládí v tomto městě ve 20. a 30. letech 20. století, připojení Sudet k Německu, válečná léta i konec války, který autorka prožila v Itálii. Po válce se již nesměla vrátit do Československa, nejprve žila v Erfurtu a nakonec se jí podařilo odejít do Stuttgartu. Své rodné město znovu navštívila až v roce 1975. Kniha je doplněna statí Jana Horského Memoárová literatura jako historický pramen k dějinám 20. století.

Engelmann, Isa: Návrat pod zelenou střechu. Liberec, Bor 2004.
Vzpomínková kniha sudetské Němky, která se narodila v roce 1936 v Bombaji, dětství strávila v Liberci, v roce 1946 byla nucena spolu s matkou a bratrem odejít do Německa a nyní žije v italské Veroně. Kniha je svědectvím o úzkostném hledání autorčiny identity, nedílně spojené s dětstvím, které pro ni skončilo odchodem z Čech.

Herzogenberg, Johanna von: Z mého života. Ústí nad Labem, Město Ústí nad Labem 2002.
Vzpomínková kniha zachycující každodenní život německy mluvící aristokratické katolické rodiny v předválečném Československu a za druhé světové války. Rodina žila nedaleko Ústí nad Labem na zámečku v Brné nad Labem.

Holub, Josef: Červený Nepomuk. Ústí nad Labem, Albis international 1998.
Autobiograficky laděný román o přátelství českého a německého chlapce. Děj se odehrává v létě roku 1938 na okraji malého města na Šumavě.

Kosta, Jiří: Život mezi úzkostí a nadějí. Praha-Litomyšl, Paseka 2002.
Autobiografie Jiřího Kosty, který se narodil v roce 1921 v pražské židovské rodině. Po násilném přerušení studia na pražském německém gymnáziu prošel Terezínem a přežil Osvětim. Po válce vystudoval ekonomii, jeho profesní kariéru však přerušilo nové antisemitské pronásledování v 50. letech. Při uvolnění poměrů v 60. letech se Jiří Kosta stal jedním z nejvýznamnějších spolupracovníků Oty Šika. Po srpnu 1968 emigroval nejprve do Rakouska a poté se usadil v Německu.

Kreissl, Rainer: Michelob – pivo z Čech. Středokluky, Zdeněk Susa 2003.
Rainer Kreissl se narodil v roce 1924 na rozhraní Rakovnicka a Žatecka, v kraji, kde probíhala jazyková hranice česko-německá a kde žili také početní Židé. Do tohoto kraje zasadil i svůj příběh o německém chlapci, který si je vědom svých českých i židovských předků. Kniha je kronikou česko-německo-židovských vztahů na českém venkově od poslední třetiny 19. století do roku 1945.

Mareš, Michal: Ze vzpomínek anarchisty, reportéra a válečného zločince. Praha, Prostor 1999.
Osudy Michala Mareše, českého novináře a spisovatele, jsou pevně svázány s pohnutými dějinami českých zemí dvacátého století. Po celý život byl zprostředkovatelem mezi třemi elementy kulturního prostředí: češstvím, německou kulturou a židovstvím. Ve třicátých letech udržoval kontakty s německými antifašisty prchajícími před Hitlerem, za okupace se zapojil do odboje a především organizoval pomoc trpícím židovským spoluobčanům.

Piverka, Walter: Býti Němcem - Deutsch zu sein. Středokluky, Zdeněk Susa 2006.
Vzpomínky českého Němce, který v roce 1945 nebyl odsunut a zůstal ve své vlasti jako občan druhého řádu. Vyprávění začíná krátce po skončení války a končí v 90. letech 20. století. Německý originál a český překlad v jednom svazku.

Rohan, Bedřich: Ústecký šoulet. Ústí nad Labem, Město Ústí nad Labem 2001.
Bedřich Rohan (původním jménem Fritz Rothbaum) se narodil v Ústí nad Labem, zde v roce 1938 maturoval a o rok později emigroval do Anglie. Ve svých vzpomínkách ukazuje život v předválečném Ústí nad Labem z pohledu chlapce ze židovské rodiny.

Schnittner, Rudolf: Jsem zkrátka Sudeťák. Dvanáct dopisů Jendovi. Praha, H+H 2006.
Zpověď sudetského Němce, rodáka z Rumburku, který se dosud nesmířil s vyhnáním původního německého obyvatelstva z českého pohraničí. Rudolf Schnittner se až do ilegálního odchodu z Československa v roce 1965 cítil být mnoha kořeny spojen s českým národem a jeho kulturou, kterou si v imaginárních dopisech svému českému příteli Jendovi evokuje, ale k níž je zároveň i kritický (zejména k současnosti) z pohledu člověka, který sice nenašel v Německu svůj nový domov, ale přinejmenším zázemí, nadhled a odstup od české reality.

Sigmund, Hubert: Dům ve Stecherově ulici. Vzpomínky na dětství v Sudetech v letech 1938–1948. Praha, Prostor 2006.
Hubert Sigmund se narodil v roce 1934 v německé rodině v tehdejším národnostně smíšeném Mostě. Jeho vzpomínky na úsek jeho dětství mezi lety 1938-1948 přibližují konec mnohasetletého soužití Čechů a Němců v naší zemi. Autor v knize nehodnotí velké historické události, nýbrž čtenáři nezaujatě předkládá události, jimž byl přítomen v mikrosvětě Stecherovy ulice v Mostě.

Spurný, Matěj (ed.): Sudetské osudy. Praha, Antikomplex 2006.
Sedmnáct rozhovorů s lidmi, jejichž životy jsou spjaty s oblastí Sudet. V první části knihy promlouvají lidé, kteří se narodili v Sudetech před válkou nebo za války, přičemž někteří z nich zde po válce zůstali, jiní museli odejít. V druhé části hovoří lidé, kteří do Sudet po válce přišli z východních zemí. Třetí skupinu tvoří Češi, kteří do Sudet přišli po válce z českého vnitrozemí nebo se v Sudetech po válce narodili. Z rozhovorů ve všech třech částech vystupují silně témata hledání identity a pocitu domova.

Wagnerová, Alena: Odsunuté vzpomínky. Z vyprávění sudetoněmeckých generačních vrstevníků. Praha, Prostor 1993.
Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zaznamenala v této knize čtrnáct životních příběhů sudetských Němců, kteří jako děti museli po válce nedobrovolně odejít z Československa. V knize je zachycena zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu.

Wagnerová, Alena: Neodsunuté vzpomínky. Česká zkušenost pohraničí. Praha, Prostor 2000.
Volné pokračování knihy Odsunuté vzpomínky. Tentokrát se autorka vrátila o sedm let zpátky do historie a naslouchá vyprávění Čechů, kteří koncem 30. let vyrůstali v různých částech Sudet a po Mnichovu většinou také museli z míst svého dětství odejít. Pamětníci vzpomínají na atmosféru národnostně smíšeného prostředí, které jim dodnes chybí, a kladou si otázku, proč se chování jejich německých sousedů pod vlivem Henleinovy agitace tak náhle proměnilo.

Wulffen, Barbara von: Urny plné medu. Česká země – výprava do ztraceného času. Brno, Atlantis 2001.
Mozaika vzpomínek autorky, která byla v roce 1945 s rodiči a sestrou vysídlena z milovaného zámeckého domova ve Svojšíně nedaleko Stříbra do Bavorska a stále cítí vytržení z rodné půdy. Pečlivě a láskyplně zaznamenává šlechtickou historii rodiny, veselé i smutné rodinné události. Vyprávění je uzavřeno „opuštěním českého dětství“ v roce 1945.

Ostatní literatura:

Beneš, Zdeněk – Kováč, Dušan – Lemberg, Hans (eds.): Hledání jistoty v bouřlivých časech. Češi, Slováci, Němci a mezinárodní systém v první polovině 20. století. Ústí nad Labem, Albis international 2006.

Blaive, Muriel – Mink, Georges (eds.): Benešovy dekrety. Budoucnost Evropy a vyrovnání se s minulostí. Praha, CEFRES 2003.

Brandes, Detlef: Cesta k vyhnání 1938 – 1945. Plány a rozhodnutí o „transferu“ Němců z Československa a Polska. Praha, Prostor 2002.

Brügel, Johann Wolfgang: Češi a Němci 1918 - 1938. Praha, Academia 2006.

Brügel, Johann Wolfgang: Češi a Němci 1939 - 1946. Praha, Academia 2008.

Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, roč. XXIX, 2007, č. 4 (Tematické číslo - Němci proti Hitlerovi. Zapomenutí sudetští hrdinové).

Glotz, Peter: Vyhnání. České země jako poučný případ. Praha - Litomyšl, Paseka 2006.

Grulich, Rudolf: Sudetoněmečtí katolíci jako oběti nacismu. Brno, L. Marek 2002.

Hahnová, Eva: Sudetoněmecký problém. Obtížné loučení s minulostí. Ústí nad Labem, Albis international 1999.

Historie okupovaného pohraničí 1938-1945. Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně 1998–2008, 12 sv.

Chrz, Martin: Leopold Pölzl. Osobnost ústeckého starosty. Ústí nad Labem, Město Ústí nad Labem 2002.

Jech, Karel (ed.): Němci a Maďaři v dekretech prezidenta republiky. Studie a dokumenty 1940-1945. Praha - Brno, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR - Doplněk 2003.

Jech, Karel – Kaplan, Karel (eds.): Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Brno, Doplněk 1995.

Kural, Václav – Radvanovský, Zdeněk a kol.: Sudety pod hákovým křížem. Ústí nad Labem, Albis international 2002.

Lemberg, Hans: Porozumění. Češi – Němci – východní Evropa 1848-1948. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2000.

Mejdrová, Hana (ed.): Trpký úděl. Výbor dokumentů k dějinám německé sociální demokracie v ČSR v letech 1937-1948. Praha, Ústav mezinárodních vztahů 1997.

Pešek, Jiří et al. (eds.): Německé menšiny v právních normách 1938-1948. Brno, Doplněk – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2006.

Pithart, Petr – Příhoda, Petr (eds.): Čítanka odsunutých dějin. Praha, Prago-Media-News 1998.

Poloncarz, Marek: Internační tábor pro německé obyvatelstvo. Malá pevnost Terezín 1945–1948. Terezín, Památník Terezín 1997.

Seibt, Ferdinand: Německo a Češi. Dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy. Praha, Academia 1996.

Soudobé dějiny, roč. XII, 2005, č. 3-4 (Komplex odsunu. Vysídlení Němců a české pohraničí po roce 1945).

Spurný, Matěj (ed.): Proměny sudetské krajiny. Praha, Antikomplex 2006.

Staněk, Tomáš: Německá menšina v českých zemích 1948-1989. Praha, ISE 1993.

Staněk, Tomáš: Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha, Academia – Naše vojsko 1991.

Staněk, Tomáš: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2005.

Vondrová, Jitka (ed.): Češi a sudetoněmecká otázka 1939-1945. Dokumenty. Praha, Ústav mezinárodních vztahů 1994.

Zand, Gertraude – Holý, Jiří (eds.): Transfer. Vyhnání – odsun v kontextu české literatury. Brno, Host 2004.

Zimmermann, Volker: Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada v říšské župě Sudety. Praha, Prostor – Argo 2001.

Zmizelé Sudety. Das verschwundene Sudetenland. Katalog k výstavě. Domažlice, pro Antikomplex vydalo Nakladatelství Českého lesa 2006.